Květen 2014

#17.5.2014 Love this day

17. května 2014 v 12:00 | Jessie |  diary
Zdravím vás, po dlouhých 12 dnech! :O Jsem tu s novým článkem, který bude opravdu nabitý informacemi, ikdyž asi ne zrovna užitečnými :D No nebudem to dále okecávat a jdem na to ne? :)

1. Dnes jsou to přesně dva měsíce od doby co jsem založila tento blog, HAPPY BIRTHDAY MY BLOG♥
-a jako dárek tu tento následující týden přibudou dva články, které už mám částečně připravené!

2. Dnes mám svátek, uuh. Já vím, právě jsem vám prozradila (tedy jestli se kouknete do kalendáře) své pravé jméno.
-řekli by jste, že se jmenuji přesně takhle? Nebo by jste mě typli na úplně jiné jméno? napište mi to do komentářů :)
-Nevím jak to s oslavou svátků (jmenin) máte vy, ale v naší rodině se svátky slaví tím způsobem, že se sejdou babičky a dědové, já zabrnkám něco na kytaru, dáme si nějaké to občerstvení a je nám fajn :)

3. Dnes slaví moji tři kamarádi 15tiny! Holky (dvojčata) a poté kamarád, kterému bylo patnáct již minulý víkend.
-což znamená co? Přesně tak, dnes to jdeme pořádně oslavit! PARTY HARD/ PARTY HRAD/ HARTY PARD/ PARTY ZÁMEK (ano jsem v pořádku..)

____________________________________________ještě bonus.
Jestli jste článek dočetli až sem- tleskám a děkuju za pozornost! :)
A jako poděkování vám sem dám mojí dnešní oblíbenkyni, písničku od Bastille ♥


Přeju vám krásný den i za deštivého počasí!!!

#5.3.2014- FUCK WEEKEND

5. května 2014 v 14:52 | Jessie |  diary
Zdravím vás -poprvé za tento měsíc. Stále samé výmluvy, ale to už jsem řekla v předešlém článku, nestíhám být prostě každý den na počítači. Mimo jiné, abych navázala na nezdvořilý nadpis tohoto článku, ano zas**aný víkend.. (ještě jednou se omlouvám za tyto slova, ale nic jiného situaci nevyjadřuje tak přesně jako tato věta..)
Byla sobota, první závody této sezóny, první běh- dobrý čas, druhý běh- a jsem u toho.. Ráda bych, ale nebudu vám tady vyprávět co přesně se stalo, bude vám muset stačit, když vám to povím stručně, jelikož mě to psaní chvilkama dost vyčerpává :( Prostě jsem si pohmoždila a narazila hrudník a k tomu mám ještě obrovské dvě modřiny na levé ruce, ležela jsem na zemi a byla jsem- v šoku, vyděšená, zmatená, cítila jsem neuvěřitelnou bolest. Najednou mě někdo nabral do náruče, nějaký mladý kluk (byl pěkný, trochu mě to povzbudilo v tom zmatku :D, ale to je vedlejší) donesl mě k altánku, kde byl náš tým, zabalili mě do deky, sundali ze mě to mokré oblečení (zranila jsem se při útoku, kde se z hadic stříká voda na terč, stručně řečeno). Ihned po tom se mnou jeli na pohotovost- rentgen a pak kontrola. Řekli mi celkem povzbuzující ale zároveň smutnou větu..: ,,Buď ráda, že tě do hrudi nezasíhla ta železná koncovka, protože by ti to zlomilo žebra, ale ty máš ten hrudník naštěstí jen naražený, takže si užiješ asi tak dva měsíce bolesti ale bez následků..'' Krásná to věta že?
No omlouvám se, levá ruka se mi chvilkama třese, takže to bude asi všechno. Opravdu mám šílené bolesti, takže masíruju a leduju. Čímž nechci říct aby mě někdo litoval nebo tak, to nemám za potřebí :) Jen jsem vám to chtěla oznámit.Brzy se vám zas ozvu a prosím respektujte to, že tu jsem teď tak málo- velmi mě to mrzí, ale mám v životě i důležitější věci než je blog- nemyslím to v tom špatném slova smyslu- ale no, jistě mě chápete!! :)